Zkouška z anatomie

8. června 2014 v 23:11 |  Medické
Tento článek je určený spíše pro mé spolužáky, kteří ještě u nejznámější zkoušky mediků nebyli. Obecně se k ní dá říci jen to, že zkouška je to náročná především kvůli kvantu informací, které do sebe musí člověk nějak nacpat. Časem budou i těžší zkoušky, tohle je ale pověstný křest ohněm prváků, kde se rozhodne, jestli je člověk ke studiu medicíny vůbec vhodný.

Teď už podrobnější informace o zkoušce. Jak dlouho se na ní učit? - Tohle je otázka, kterou si každý medik pokládá pomalu už od začátku zimního semestru. Záleží především na tom, kolik tomu kdo věnuje během roku. Co se zanedbalo při průběžných testech, stejně se musí nakonec dohnat. Já jsem se učila čistého času asi 14 dní, už ale dva týdny před tím jsem si občas něco zopakovala. Ideální je to, když má člověk ještě celkem obstojně v hlavě CNS, které se před zkouškou už jen opakuje. Učila jsem se z knížek profesora Drugy, obrázky a cévy z Čiháka. Lymfák jsem pak dojela z Memorixu.

Obrázky - bez těch se šance na vyhazov značně navyšuje. Z mé zkušenosti - pokud vám obrázky nepomohou u učení, já se je učila až poslední dva dny před zkouškou. Je to už pak docela otravné, ale zejména řezy mozkem se hrozně rychle zapomínají.

Samotný průběh zkoušky - napřed se začíná praktickou částí, která sestává z pěti oddílů. Mozek, RTG, topografie, srdce a játra. U srdce jsem trochu zmatkovala s levá/pravá, u RTG jsem měla Willisův okruh, kde mi ani moc nebylo jasné, z jakého pohledu je snímek, proto mě tam trochu mátla jistá tlustá bílá "věc". Byla to arteria carotis interna a její karotický sifon v celé kráse :) U praktické zkoušky jsem slyšela, že nevyhazují. Že prý proč by to dělali, když vás pravděpodobně vyhodí následný zkoušející. V mé skupince čekatelů na zkoušku snad tuším opravdu nikoho nevyhodili, dokonce se nás snažili i uklidnit od stresu. Hned co jsem odešla z praktické, vzala si nás pár paní Hergetová a odvedla si nás "na potítko". Vytáhli jsme si ze sáčku otázku a začala příprava. Času dostanete celkem dost, má taktika byla, že jsem nakreslila k většině otázkám obrázek a k tomu nasypala do textu různé informace, na co by se dalo ptát, protože jak se znám, jsem zmatkař, a ve stresu zapomínám. Nevím jak u pana profesora, mně se to ale vyplatilo, ústní zkouška mi pak přišla jako příjemné posezení nad kávou s diskuzí o tom, co jsem se naučila a co jsem dala na papír. Zhodnotily jsme obrázek, věci co jsem měla v textu, a za necelých patnáct minut jsem byla s Áčkem venku.

Na závěr - před zkouškou má každý pocit, že neumí vůbec nic. Je to normální. A pokud by to tak doopravdy bylo, že si člověk nestihl třeba půlku otázek projít, doporučuji to aspoň zkusit. Pokusy jsou tři a nikdo vás tam dusit nebude. Maximálně se slušně rozloučíte a půjdete podruhé. V lepším případě to bude A-C :)

Všem svým spolužákům, kteří na anatomii ještě nebyli, přeji hodně štěstí. Zvládnete to! :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | Web | 8. června 2014 v 23:30 | Reagovat

Moje sestra se na medicínu bude hlásit a všichni ji odrazují, že je to hrozná šrotárna... Ale má tak ráda chemii a učení jí problémy nedělá...
Ale gratuluji ke složené zkoušce!

2 Tereza Tereza | 8. června 2014 v 23:40 | Reagovat

Děkuji! :)
Ono záleží dost na člověku, jak si uspořádá čas, jak rychle se učí, jak dokáže roztřídit důležité a nedůležité informace. Někdo nad tím sedí od rána do večera po celý rok, někdo ne. Já jsem vedle školy celkem pohodlně stíhala i jiné koníčky, samozřejmě u té školy ale  nejde dost dobře pracovat a podobně.

Sestře držím palce! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.