Nový nový a starý 2017

31. prosince 2017 v 0:26 |  Těší mě!
Párkrát jsem napsala shrnutí roku do statusu. Letos to však bylo ale mnohem košatější a status by mi nestačil, proto jsem se pustila do delšího textu.

2017 byl rokem, kdy se pro mě stalo mnoho životních událostí. Zásnuby, některé větší úspěchy, hromada nových zážitků a přátel. Asi to vezmu od toho nejméně podstatného. V první části roku jsem skončila u Svobodných. Otevřela se tím pro mě trochu bublina nevyužitosti, kdy jsem tak plula vzduchem a neměla zas tolik na práci (samozřejmě, že bylo pořád co dělat, ale mám ráda nějaký jasný cíl a úkol a ten byl mimo studií nyní značně rozplizlý). Díky tomu, že jsme se s Urzou více dostali do kolektivu Paralelní Polis, se mi ale otevřela zatím jedna z největších životních příležitostí. Od května jsem se stala členem týmu pro přípravu podzimního Hackers Congressu a dostala za úkol dostat padesát speakerů z celého světa až do místa konání konference. Protože letošní Hackers Congress byl především o kryptoměnách, byla jsem tim hozená mezi pro mě neznámá jména s divokými názvy přednášek, v čemž jsem se na začátku absolutně neorientovala. Během léta jsem však pilným samostudiem zvládla nejen základní background kryptosvěta, ale i trochu té politiky kolem toho. Celá akce proběhla skvěle a s Urzou, který s průběhem také pomáhal, jsme si jí fakt užili. Sice nám jednoho hackera z Ameriky po cestě málem zavřeli, ale vše se povedlo a v říjnu jsem měla možnost se s mnohými z nich i seznámit. Přibližně od té doby mohu taky prohlásit, že mimo Malování a Microsoft Office Word už zvládám i teoretické základy šifrování, vím, k čemu je master seed a hard fork a úspěšně jsem do kryptoměn převedla velkou část svých úspor.

Na Hackers Congressu taky neoficiálně začala kampaň na Urzovu knihu. Musím říct, že jsem na začátku, když jsme se mazlili s přípravou Startovače, počítala tak se 120 tisíci. Konečná částka 2,7 milionu, která z této kampaně udělala jednu z nejúspěšnějších crowdfundingových v republice, je pro mě stále něco neuvěřitelného. Čeká nás pořád docela dost práce, protože všechny přípravy knihy byly dimenzovány na pár desítek tisíc. Protože jsem vydavatelem knihy, už proběhlo i pár úzkostných chvil, protože to začalo být náročné na účetnictví. Na všechno však máme ochotné (i najmuté) lidi, kteří jsou velmi schopní a se vším naštěstí pomůžou, takže mě možná nezavřou. Začíná to ale pro nás s Urzou být téměř práce dohromady na plný úvazek, tak jsem zvědavá, jak se se vším popereme příští rok.

Libertariánům bych ráda věnovala ještě jeden odstavec. Za poslední rok, kdy probíhaly (především) Urzovy přednášky, ale i mnoho dalších akcí - večery od Students for Liberty, Misesova akademie Liberálního institutu, večery v Polis, různé konference - se vytvořila obří komunita lidí. Každý člověk v ní je dost specifický, přesto nás to ale spojuje v tématu svobody a respektu k druhému. Nikdy dřív mi nepřišlo, že máme jako uskupení takovou sílu a že to pro nás s Urzou bude taková naše parta, ve které se budeme všichni na různých akcích pravidelně potkávat a obohacovat. Rozrůstáme se raketovým tempem a myslím, že o celém libertariánském hnutí bude v nejbližších letech (a to nejen díky Urzovi) ještě hodně slyšet. Mám před očima mnoho tváří z přednášek Anarchokapitalismu, kdybych ale začala jmenovat, tak bych buď neskončila, nebo na někoho zapomněla, takže věřím, že všichni ti, co je vám to směřováno, se v tom vidíte. :-)

Zmínit bych se asi řádkem mohla o svém full-time jobu: nevykopli mě. V příštím roce snad dodělám bakaláře na hospodářské politice, medicína taky pokračuje. Pokud jde o nutný update ohledně budoucí lékařské specializace (protože se mě na to ptá někdo tak jednou týdně a už brzy to vážně budu muset řešit), v době, kdy tohle píšu, mám v hledáčku trio praktik - urgent - psychiatr.

--
Od léta jsem zasnoubená. Zbývá mi posledních pár měsíců do jména Urzová a všech náležitých formalit.
Kdybych se na sebe podívala před dvěma lety, nevěřila bych. Jako jo, vždycky jsem se chtěla vdát a relativně brzo mít rodinu. Byla jsem ale nějak v posledních letech vnitřně smířená s tím, že kompatibilního člověka, který by se mnou vydržel a já s ním, těžko najít. Hodně lidí to se mnou mělo těžké a to i přes to, že jsem se většinou snažila. Pak ale přišel Urza a snažení mohlo jít konečně do kytek, protože je úplně stejně divnej jako já. Do té doby, než jsme se seznámili, jsem vůbec nevěděla, že se dva lidi mohou tolik znát a vidět svět tolika různými pohledy, přičemž každý z nich je správně pochopený. A tak se naplánovaly zásnuby a už spolu přes celý ten krátký život plánujeme zůstat. Svatba bude v červenci.

--
Na závěr jsem se chtěla pustit do něčeho trochu více abstraktního, co mi přijde hrozně důležité, ale zároveň to nechci zas tolik konkretizovat, protože existují i věci osobní (dokonce!), které nerada pouštím do veřejných světů.
Mnoho lidí z vás, co mě zná, ví, že jedna z mých největších životních náplní je objevování nových věcí. Jedná se většinou o knihy, nové informace, vědomosti, schopnosti. Umím se poměrně rychle nadchnout téměř pro jakékoliv nové znalosti a sedět u toho usilovně desítky hodin a rozšiřovat si obzory různými směry. Výše už jsem psala o světě kryptoměn, kterému jsem věnovala spíše konec léta. Během celého roku (ale na podzim nejvíce) jsem se stejně usilovně pustila do revize života, hodnot a vztahů. Více to nebudu přibližovat, ale jsem spokojenějším a lepším člověkem, než který byl hozen do víru začátku loňského roku. A to si myslím, že je důležité - zhodnotit to, kde jsme byli před rokem, a na konci dalšího roku být o kus dál. Zde patří rovněž velký dík Urzovi, který mě v tom umí nakopnout a především mi dát skvělou zpětnou vazbu.

Všechno je to dobrý a bude ještě lepší. Hezký celý příští rok!
 

Úhradová vyhláška jako brzda zdravotnictví

22. října 2016 v 15:44 |  Politické
Do připomínkového řízení se na začátku října dostal návrh úhradové vyhlášky pro rok 2017. Podle informací Ministerstva zdravotnictví má přidat do systému veřejného pojištění až o 13 miliard více, částečně z větších příjmů od pojištěnců, částečně ze státního rozpočtu. Po schválení bude úhradová vyhláška uvedena v praxi formou zákona.

Finanční nezodpovědnost ve zdravotnictví

Předseda vlády Sobotka za uplynulý rok deklaroval, že pomocí více peněz, které mají jít do zdravotnictví, chce zdravotníkům zvednout platy až o 10 %. Když pomineme kritiku, že ani větší finanční příjem toto procento nepokryje, zdá se mi zásadně nezodpovědné zdravotnictví více dotovat, především za dvou důvodů:

1) Situaci ve zdravotnictví žádné dotování nezachrání. Je potřeba komplexní změna zdravotnického systému, která zavede alespoň trochu více tržního prostředí. Jedním z těchto opatření může být větší spoluúčast pacientů v různých odvětvích (například v úhradě lázeňské péče), nebo třeba právě zrušení úhradové vyhlášky. Samotnou vyhlášku rozeberu ještě níže.

2) Ekonomická situace je v současnosti velice příznivá. I tak se ale zdravotnictví dotuje a nevytváří se žádné rezervy. V případě, že nastane ekonomická krize (která jednoho dne téměř s jistotou nastane), zdravotnictví bude jako sektor samo o sobě totálně nesoběstačné a bude třeba do něj investovat mnohem více státních financí. V současné době tedy politici nesmyslně plýtvají a vůbec nemyslíme do budoucna.

Úhradová vyhláška jako brzda

Úhradová vyhláška je zákon, který každým rokem stanovuje výši úhrad od pojišťoven směrem k nemocnicím a lékařům. Zákon obsahuje pravidlo, že poskytovatelé zdravotnických služeb se mohou s pojišťovnou dohodnout na vlastních pravidlech úhrady. Dohodnout se ale musí všichni, proto ti poskytovatelé, kteří by si tak nepřišli na nejvýhodnější podmínky, budou zpravidla dohodu mařit a nechají, ať se situace vyřeší skrze zákon o Úhradové vyhlášce. Proto vyhláška potlačuje možnost pojišťoven jednat alespoň částečně tržně a zároveň vytváří nerovné prostředí, jelikož je pro některé poskytovatele výhodnější na úkor druhých.

Posledně schvalované vyhlášky řeší úhrady spíše ze směru "od lékaře", což znamená, že o výši úhrad za má přehled lékař, který by měl sám zdravotnické výkony ekonomicky regulovat, vůbec ale neřeší autonomii samotných pojištěnců. Stejně tak se neohlíží na efektivitu zdravotnických zařízení - jednoduše: Kdo hospodařil neefektivně a dráž, dostane i příští rok kvůli přepočtovým koeficientům více. Další kritikou bych pak mohla nadále pokračovat.

Zdravotnictví jako sektor je velice komplikovaným systémem, který by potřeboval kompletní reformaci. Nikdo si však do tohoto obrovského neefektivního molochu netroufne z politické pozice píchnout. Nezbývá nám tedy než čekat, jestli následující ekonomická krize přinese nějaké změny. A doufat, že uvolní zdravotnictví ale částečně tržním a efektivnějším řešením.

Den kyborga

18. září 2016 v 12:29 |  Medické
V pátek jsem si nechala do ruky pod kůži dát RFID implantát. A protože je to pro mnohé lidi dost citlivé téma plné mýtů, napíšu o tom radši krátký článek.

Možná jste slyšeli o několika (teď už asi desítkách?) lidech v ČR, kteří mají v ruce elektronický implantát, pomocí kterého mohou třeba platit v Bitcoinech, otevírat dveře, odemykat elektronická zařízení a podobně, a to vše pouhým přiložením ruky. Tuto možnost zprostředkovávají lidé ze známé Paralelní Polis.

Proč jsem si nechala implantát dát? Každý s implantátem má jistě své důvody. Mým důvodem bylo, že je to první krok k technologiím, které jednou mohou dokázat zlepšit lidské schopnosti. Navíc ráda zkouším nové věci a i ty malé srandy, co tento implantát umí, mě bude bavit využívat. Je to vlastně takový nový typ "piercingu", jen na těle neviditelný a s pár schopnostmi navíc, takže jsem si to nechtěla nechat ujít. A těším se, až si v Polis zaplatím první kafe rukou. :-)

Implantát je konkrétně RFID (radio frequency identification) typu NTAG2016 (NFC tag fungující na NFC technologie, což je stejná technologie, na kterých jsou založeny třeba bezkontaktní platby platebními kartami). Nejsem moc kovaná v technologii elektronických věcí, takže více informací najdete spíše zde.
Sám uživatel si může implantát nastavit pomocí telefonu s Androidem.

Implantát je vlastně taková malá cívka v kapsli, která je aktivní jen v několikamilimetrové blízkosti čtecího zařízení - třeba Bitcoinové pokladny. Není tedy možné implantát na dálku sledovat, programovat ani s ním cokoliv dělat, na to je moc jednoduchý. Musíte ho přímo přiložit k NFC zdroji, na základě kterého pracuje. Mnohem jednoduššeji tedy vysledujete majitele kteréhokoliv telefonu (natož smartphonu), než malý dráteček v ruce, který si nakonec zvládne i každý sám vyndat.

Dočetla jsem se poznámku, že díky pár dobroserům, kteří si toto nechají dát dobrovolně, nás pak bude stát všechny čipovat. To je také hloupost, srovnatelná s argumentem "Kvůli pár lidem, co si koupí elektroauto, nám to pak stát bude cpát všem." Rozhodně jsem - a lidé z Polis předpokládám taky - proti povinnému čipování lidí v budoucnu, které by zasahovalo do jejich svobody.

Teď jsem druhý den s implantátem, nemám žádný otok, jen pod kůží cítím malou kapsličku. Aktivovat si ho pro platby v Bitcoinech nechám tak za 14 dní. Ještě přidám pár fotek:

Implantace

Zalepená pac :-)

Druhý den po implantaci. Fleky jsou od dezinfekce, tečka je místo vpichu. Jinak žádný otok, žádný problém, nic nebolí.